Větné členy

Přísudek

Přísudek je nejdůležitější část věty, jeden z hlavních větných členů. Obvykle je vyjádřen slovesem v určitém tvaru.

Otázka: Čo robí + podmět?

  • Dnes večer ideme do kina.
  • Karl je v Nemecku.
  • Chcete ísť s nami?
  • Spite osem hodín!

Podmět

Podmět je druhým hlavním větný členem. Je většinou v nominativu.

Otázka: Kto/čo + přísudek?

  • Žiak píše úlohu.
  • Dieťa plače.
  • Dievčatá tancujú.
  • Moja rodina býva na Slovensku.
  • Auto je pokazené.

Ve slovenštině podmět (pokud se vyjadřuje zájmenem) může a nemusí být vyjádřen:

  • Som Zuzana./Ja som Zuzana.
  • Bývaš v Bratislave./Ty bývaš v Bratislave.

Obě možnosti jsou správně. Druhou možnost používáme obvykle tehdy, když chceme dát na podmět důraz:

  • JA bývam v Bratislave, TY v Trnave.

Některé věty nemají podmět (tzv. jednočlenné věty).

  • Prší.
  • Sneží.
  • Hrmí.
  • Je teplo.

Předmět

Vedlejší větný člen, rozvíjí sloveso. Předmět pojmenovává něco, co je zasažené dějem.

Rozlišujeme:

  • přímý předmět (v akuzativu bez předložky)
    Otázka: koho? čo?
    • Mama varí večeru.
    • Žiak píše úlohu.
    • Dieťa kreslí obrázok.
    • Peter číta knihu.
  • nepřímý předmět (v ostatních pádech kromě nominativu, bez předložky nebo s předložkou)
    • Karol podal spolužiakovi knihu.
    • Rozprávali sa o prázdninách.
    • Deti pomáhajú rodičom.
    • Idem so sestrou do školy.

Příslovečné určení

Vedlejší větný člen, rozvíjí především sloveso. Vyjadřuje různé okolnosti děje:

  • místo
    Otázka: kde? kam? a pod.
    • Bývame v Košiciach.
    • Sú tvoji rodičia doma?
    • Cestoval som do Nemecka.
    • Deti sa hrajú vonku.
  • čas
    Otázka: kedy? ako dlho? a pod.
    • Dnes máme voľno.
    • Večer musím pracovať.
    • O tretej idem zo školy.
    • Autobus ide o deviatej.
  • způsob
    Otázka: ako? a pod.
    • Cestoval som električkou.
    • Môžem platiť kreditnou kartou?
    • Žiaci usilovne pracujú.
    • Hovorím po slovensky.
  • příčinu
    Otázka: prečo? a pod.
    • Neprišiel pre chorobu.
    • Plače od radosti.
    • Urobila to z lásky.

Přívlastek

Vedlejší větný člen. Blíže rozvíjí substantivum.

Otázka: aký?

  • přívlastek shodný (shoduje se se substantivem v rodě, čísle a pádu) – stojí před substantivem
    • To je môj nový počítač.
    • Prvý deň v týždni je pondelok.
    • Rozprávali sa o letných prázdninách.
    • Kúpila som si pekné tričko.
  • přívlastek neshodný – stojí za substantivem
    • To je auto môjho otca.
    • Eva dostala kyticu kvetov.
    • Cesta autom je pohodlná.
    • Slovenčina je jazyk Slovákov.