Výzkum

Slovenský národní jazyk se zkoumá především ve Slovenské akademii věd, která byla – ještě jako Slovenská akademie věd a umění – založena v roce 1943. Jedním z prvních akademických pracovišť byl Jazykovědný ústav, který se v rámci svého širokého zaměření věnuje:

• základnímu výzkumu (slovenského) jazyka,
• tvorbě výkladových, překladových i specializovaných slovníků,
• popularizační činnosti v rámci jazykové kultury a jazykové výchovy.

Během šedesáti pěti let své existence se ústav zaměřoval na teoretické a metodologické otázky jazykovědného výzkumu i na výzkum slovenského (spisovného) jazyka, jeho systému, dynamiku i okolí tohoto systému, na výzkum nářečních a sociálních variet slovenštiny, vnějších i vnitřních dějin slovenského jazyka, na synchronii i diachronii. Později se k tomu přidal i etymologický výzkum slovenského jazyka, výzkum vztahů a kontaktů slovenského jazyka s jinými (zejména sousedními) jazyky a v souladu s tzv. komunikačně-pragmatickým obratem se od 90. let 20. století zásadně posílila sociolingvistická a kulturologická problematika, přičemž nejnověji se zde úspěšně a s velkým užitkem prosadila i počítačová a korpusová lingvistika (databáze Slovenského národního korpusu obsahuje přes 700 milionů textových jednotek).

V současnosti činnost ústavu probíhá v rámci sedmi oddělení, kterými jsou 1. oddělení současné lexikologie a lexikografie, 2. oddělení jazykové kultury a terminologie, 3. dialektologické oddělení, 4. oddělení dějin slovenštiny, 5. oddělení současného jazyka, 6. oddělení zpracování lingvistických dat a 7. oddělení Slovenského národního korpusu.

Slovakistický výzkum pěstují na svých katedrách slovenského jazyka i univerzity v Bratislavě, Prešově, Košicích, v Banské Bystrici, v Nitře, Trnavě a v Ružomberku. Od r. 1941 funguje Slovenská jazykovědná společnost, která sdružuje vědecké a odborné pracovníky z oblasti slovakistiky, slavistiky, obecné jazykovědy a příbuzných disciplín.