Podstatná jména

Substantiva pojmenovávají osoby, zvířata, věci, vlastnosti a děje.

Dělíme je na:

Skloňování podstatných jmen

Substantiva ve slovenštině ohýbáme (skloňujeme) podle několika vzorů. Každý gramatický rod (mužský, ženský a střední) má své vlastní vzory. Tak jako musíme ve slovenštině vědět, jakého rodu je dané substantivum, musíme také vědět, podle jakého vzoru se skloňuje. To nám umožňuje ho správně používat.

Např. substantivum mama se skloňuje podle vzoru žena.

Také: babka, vnučka, dcéra, rodina, priateľka...

Substantivum chlapec se skloňuje podle vzoru chlap.

Také: vnuk, dedko, otec, syn, priateľ, študent, muž...

Vzory substantiv

Mužský rod

Pomůcka:

Zvířecí substantiva mužského rodu skloňujeme v singuláru podle vzoru chlap, v plurálu podle vzoru dub (pokud substantivum končí na tvrdou nebo obojetnou souhlásku) nebo podle vzoru stroj (pokud substantivum končí na měkkou souhlásku).

Vzor chlap

Podle vzoru chlap skloňujeme:

• substantiva mužského rodu, životná, která jsou zakončena na souhlásku nebo na -o:
  chlapec, otec, syn, dedo, Jano, pes, vnuk, spolužiak
• jen v singuláru – zvířecí substantiva:
  pes, vlk, vták, lev, medveď, kôň

Pozn.: N pl. může mít i koncovky -ovia (synovia, otcovia, dedovia...) a -ia (učitelia, bratia...).

Vzor hrdina

Podle vzoru hrdina skloňujeme:

• substantiva mužského rodu (životná), která jsou zakončena na -a:
  sudca, sluha, hokejista, huslista

Pozn.: Slova zakončená na -ista mají v N pl. koncovku -i (huslisti, hokejisti...).

Vzor dub

Podle vzoru dub skloňujeme:

• podstatná jména mužského rodu (neživotná), která jsou zakončena na tvrdou nebo obojetnou souhlásku:
  potok, dom, strom, obraz, autobus, trolejbus, pondelok, utorok, štvrtok, piatok
• jen v plurálu – zvířecí substantiva zakončená na tvrdou nebo obojetnou souhlásku:
  slon, had, vlk, lev

Vzor stroj

Podle vzoru stroj skloňujeme:

• substantiva mužského rodu (neživotná), která jsou zakončena na měkkou souhlásku:
  kôš, oheň, nôž, čaj, počítač, dážď, máj, kameň
• jen v plurálu – zvířecí substantiva zakončená na měkkou souhlásku:
  medveď, kôň, mravec

Vzor kuli

Podle vzoru kuli skloňujeme:

• cizí substantiva mužského rodu, mužská jména a příjmení zakončená na samohlásky i, y, í, e, é, ä, ű, ö, ő:
  pony, grizly, abbé, Škultéty, Goethe, Krčméry, Nietsche

Ženský rod

Pomůcka:

Vzor žena

Podle vzoru žena skloňujeme:

• podstatná jména ženského rodu zakončená na -a. Před -a je tvrdá nebo obojetná souhláska.:
  mama, dcéra, vnučka, rodina, kniha, cesta, voda, ruka, noha, hlava, streda, sobota

Pozn.: Když v G pl. nepřidáváme žádnou koncovku, prodlouží se kořen slova.

• mama - mám
• kniha - kníh
• ruka - rúk
• noha - nôh

Vzor ulica

Podle vzoru ulica skloňujeme:

• substantiva ženského rodu zakončená na -a. Před -a je měkká souhláska.:
  práca, stanica, schôdza, tabuľa, ruža, cibuľa, vaňa, fľaša, nedeľa, chvíľa

Pozn.: Když v G pl. nepřidáváme žádnou koncovku, prodlouží se kořen slova.

• stanica - staníc
• tabuľa - tabúľ
• fľaša - fliaš
• chvíľa - chvíľ

Vzor dlaň

Podle vzoru dlaň skloňujeme:

• substantiva ženského rodu zakončená na souhlásku. V N pl. jsou zakončena na -e (dlane):
  pieseň, loď, báseň, reportáž, posteľ, predpoveď

Vzor kosť

Podle vzoru kosť skloňujeme:

• substantiva ženského rodu zakončená na souhlásku. V N pl. jsou zakončena na -i (kosti):
  vec, noc, step, pomoc, zmes, radosť, krv

Vzor gazdiná

Podle vzoru gazdiná skloňujeme:

• substantiva ženského rodu – jen málo slov. Jde vždy o pojmenování osob, většinou z feudálního období:
  princezná, kráľovná, cisárovná, šľachtičná, stryná

Vzor idea

Někdy se vyčleňuje samostatný vzor idea. Podle vzoru idea skloňujeme:

• substantiva ženského rodu zakončená na -ea, -oa, -ua:
  orchidea, Andrea, aloa, Nikaragua, Ikea

Samostatné skloňování mají slova mať (matka) a pani (paní).

Pozn.: Substantivum pani skloňujeme pouze tehdy, když stojí samostatně. Ve spojení s vlastním jménem ho neskloňujeme.

• to je pani Malá
• ideme od pani Malej
• ideme k pani Malej
• vidím pani Malú

Střední rod

Pomůcka:

Vzor mesto

Podle vzoru mesto skloňuje:

• substantiva středního rodu zakončená na -o:
  auto, koleso, jablko, Slovensko, kakao, drevo, dielo, vedro, oko, ucho, brucho, mydlo
• cizí slova zakončená na -on nebo -um:
  epiteton, múzeum

Vzor srdce

Podle vzoru srdce skloňujeme:

• substantiva středního rodu zakončená na -e:
  vajce, more, nástupište, pole

Vzor vysvedčenie

Podle vzoru vysvedčenie skloňujeme:

• substantiva středního rodu zakončená na -ie:
  lístie, stretnutie, zahraničie, námestie, umenie

Pozn.: Přípony jsou vždy dlouhé, nerespektuje se pravidlo o rytmickém krácení.

Vzor dievča

Podle vzoru dievča skloňujeme:

• substantiva středního rodu zakončená na -a nebo -ä:
  dieťa, zviera, páža, knieža, mláďa, kura, žriebä

Pozn.: Slovo dieťa má v pl. tyto tvary:
deti, detí, deťom, deti, o deťoch, s deťmi.

Pomnožná podstatná jména

Některá podstatná jména mají jen tvar plurálu, přestože pojmenovávají jediný předmět:

• tie nohavice, tie plavky, tie šaty, tie okuliare, tie nožnice, tie pľúca, tie Košice

• Čo je to? To sú okuliare.
• Aké sú okuliare? Okuliare sú nové.
• Čie sú to okuliare? Okuliare sú mamine.
• Tie okuliare sú nové a mamine.

Takováto podstatná jména nemají tvar singuláru, jen plurálu. Nazýváme je pomnožná. Skloňujeme je jen v plurálu.

Pomnožné podstatné jméno:

jedny nohavice

dvoje nohavice

Rozlišujte:

S pomnožnými podstatnými jmény se často setkáváme u zeměpisných názvů.

• mesto Košice
• mesto Levice
• mesto Trenčianske Teplice
• pohorie Vysoké Tatry
• pohorie Nízke Tatry
• Alpy, Benátky, Atény, Piešťany, Donovaly, Kúty...

Názvy povolání v ženském rodě

Názvy povolání v ženském rodě tvoříme pomocí přípony -ka:

• lekár - lekárka
• predavač - predavačka
• kuchár - kuchárka
• učiteľ - učiteľka
• podnikateľ - podnikateľka
• kuchár - kuchárka
• pekár - pekárka
• manažér - manažérka
• sekretár - sekretárka
• policajt - policajtka
• prekladateľ - prekladateľka
• fotograf - fotografka

Pokud povolání v mužském rodě končí na -k, toto -k se změní na -č a opět přidáme příponu -ka:

• právnik - právnička
• pokladník - pokladníčka
• čašník - čašníčka
• tanečník - tanečníčka
• lekárnik - lekárnička
• informatik - informatička
• chemik - chemička

Zdrobněliny

V rozhovorech s dětmi často používáme zdrobněliny a familiární oslovení.

• Kde máš autíčka, Janko?
• Páči sa ti tento domček pre bábiky?
• Aké krásne dieťatko!
• Kde máš mamičku?
• apod.

dom

domček

strom

stromček

auto

autíčko

posteľ

postieľka

Od jednoho slova lze někdy utvořit několik zdrobnělin, např.:

• Zuzana - Zuzka, Zuzička, Zuzanka...
• ruka - rúčka, ručička...
• mama - mamka, mamička, mamulienka...
• otec - otecko
• tato - tatko, tatíčko

Slovesná podstatná jména

Označují děj (činnost) jako slovesa, ale mají tvar substantiva. Tvoříme je velmi jednoduše: od infinitivu písať odtrhneme -ť a přidáme příponu -nie nebo -tie: písanie. Všechna jsou středního rodu a skloňují se podle vzoru vysvedčenie. Platí pravidlo o rytmickém krácení: zapnúť - zapnutie.

Pozor:
kresliť - kreslenie, vidieť - videnie, zapnúť - zapnutie, vypnúť - vypnutie