Zájmena
Zájmena nahrazují substantiva, adjektiva, číslovky nebo příslovce. Předměty přímo nepojmenovávají, pouze na ně odkazují.
- Žiak píše úlohu. - On píše úlohu.
- Rád čítam zaujímavé knihy. - Rád čítam také knihy.
Zájmena dělíme na:
- Osobní:
- a) základní: ja, ty, on, ona, ono, my, vy, oni, ony
- b) přivlastňovací: môj, tvoj, jeho, jej, náš, váš, ich
- Zvratná:
- a) základní: seba/sa (v D sebe/si)
- b) přivlastňovací: svoj
- Ukazovací: ten, tá, to, tí, tie, tento, táto, toto, títo, tieto, onen, oné...
- Tázací: kto? čo? aký? ktorý? kde? kedy? prečo? ako? koľký?
- Vztažná (v podřadicích souvětích): kto, čo, aký, ktorý, kde, kedy, prečo, ako, koľký...
- Neurčitá: niečo, dakto, bárskoľko, všeličo, ktosi, kdekoľvek...
- Vymezovací: ten istý, taký istý, iný, každý, všetci, nikto, nijaký, sám, samý...
Skloňování zájmen
Skloňování osobních zájmen
U zájmen ja, ty, on a ono rozlišujeme dlouhý (mňa, teba, jeho...) a krátký tvar (ma, ťa, ho...). Krátký tvar nikdy nestojí na začátku věty.
- Vidím ťa. Ťa vidím.
- Vidím teba. Teba vidím.
a) základní
Singulár | Plurál | ||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
N | ja | ty | on | ona | ono | my | vy | oni | ony |
G | mňa/ma | teba/ťa | jeho/neho/ -ňho/-ň |
jej/nej | jeho/neho/ -ň |
nás | vás | ich/nich | ich/nich |
D | mne/mi | tebe/ti | jemu/nemu/ mu |
jej/nej | jemu/nemu/ mu |
nám | vám | im/nim | im/nim |
A | mňa/ma | teba/ťa | jeho/neho/ ho/-ňho/ -ň |
ju/ňu | jeho/ho/ -ň |
nás | vás | ich/nich | ich/ne |
L | (o) mne | (o) tebe | (o) ňom | (o) nej | (o) ňom | (o) nás | (o) vás | (o) nich | (o) nich |
I | mnou | tebou | ním | ňou | ním | nami | vami | nimi | nimi |
Pozn.: Tvary neho, nemu, nej, ňu, nim, ne atd. používáme pouze ve spojení s předložkami.
- Čakám na neho.
- Idem k nemu.
- Bez nich je smutný.
b) přivlastňovací
Singulár | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|
Mužský rod | Ženský rod | Střední rod | ||||
N | môj | moj-a | moj-e | |||
G | môj-ho | moj-ej | môj-ho | |||
D | môj-mu | moj-ej | môj-mu | |||
A |
|
moj-u | moj-e | |||
L | moj-om | moj-ej | moj-om | |||
I | moj-ím | moj-ou | moj-ím |
Plurál | |||
---|---|---|---|
Mužský rod (životná) | Ostatní | ||
N | moj-i | moj-e | |
G | moj-ich | moj-ich | |
D | moj-im | moj-im | |
A | moj-ich | moj-e | |
L | moj-ich | moj-ich | |
I | moj-imi | moj-imi |
Pozn.: Stejně skloňujeme i zájmena tvoj, náš, váš a svoj.
Na přivlastňovací zájmena se ptáme tázacími zájmeny čí, čia, čie; podle toho, jakého gramatického rodu je příslušné substantivum.
- Čí je to pes? To je môj pes.
- Čia je to kniha? To je tvoja kniha.
- Čie je to auto? To je naše auto.
- Čí sú to rodičia? To sú moji rodičia.
- Čie sú to knihy? To sú moje knihy.
- Čie sú to autá? To sú moje autá.
Singulár | Plurál | ||||
---|---|---|---|---|---|
čí | čia | čie | čí (mužské životní) | čie (ostatní) | |
JA | môj dom | moja mama | moje dieťa | moji rodičia | moje deti |
TY | tvoj dom | tvoja mama | tvoje dieťa | tvoji rodičia | tvoje deti |
MY | náš dom | naša mama | naše dieťa | naši rodičia | naše deti |
VY | váš dom | vaša mama | vaše dieťa | vaši rodičia | vaše deti |
ON, ONO | jeho dom | mama | dieťa | rodičia | deti |
ONA | jej dom | mama | dieťa | rodičia | deti |
ich dom | mama | dieťa | rodičia | deti |
Přivlastňovací zájmena pro první (ja – môj; my - náš) a druhou osobu (ty – tvoj; vy - váš) se skloňují podle příslušného substantiva.
- tvoja malá sestra
- tvoju malú sestru
- o tvojej malej sestre
- ...
Přivlastňovací zájmena pro třetí osobu (on – jeho; ona – jej; ono – jeho; oni – ich; ony - ich) jsou nesklonná! Ve všech rodech, číslech a pádech zůstávají stejná.
- jeho dom, jeho domu, jeho domy...
- jej mačka, jej mačky, jej mačke...
- ich auto, ich auta, ich autá...
Skloňování zvratných zájmen
a) základní
- N -
- G - seba
- D - sebe/si
- A - seba/sa
- L - (o) sebe
- I - sebou
Zvratné zájmeno se může vyskytovat i u těch sloves, u kterých se v českém jazyce nevyskytuje, a naopak:
volať sa jmenuji se
Při časování se zvratné zájmeno nemění!
- Ako sa voláš?
- Volám sa Kristína.
- Oni sa volajú Karl a Tom.
b) přivlastňovací
Singulár | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|
Mužský rod | Ženský rod | Střední rod | ||||
N | svoj | svoj-a | svoj-e | |||
G | svoj-ho | svoj-ej | svoj-ho | |||
D | svoj-mu | svoj-ej | svoj-mu | |||
A |
| svoj-u | svoj-e | |||
L | svoj-om | svoj-ej | svoj-om | |||
I | svoj-ím | svoj-ou | svoj-ím |
Plurál | |||
---|---|---|---|
Mužský rod (životná) | Ostatní | ||
N | svoj-i | svoj-e | |
G | svoj-ich | svoj-ich | |
D | svoj-im | svoj-im | |
A | svoj-ich | svoj-e | |
L | svoj-ich | svoj-ich | |
I | svoj-imi | svoj-imi |
Kdy používáme přivlastňovací zájmeno svoj?
Jano mi požičal knihu. Čiu knihu? Svoju knihu. -> Jano mi požičal svoju knihu.
Jano mi půjčil knihu. Čí knihu? Svou knihu. – Jano mi půjčil svou knihu.
Pozor: Nemůžeme říct: Svoja kniha je zaujímavá. – věta nedává smysl.
Peter mi požičal (Petrovu) knihu.
Jano mi požičal (Janovu) knihu.
Peter mi požičal Janovu knihu.
Jano mi požičal Petrovu knihu.
Martina mi požičala (Martininu) knihu.
Lucia mi požičala (Luciinu) knihu.
Martina mi požičala Luciinu knihu.
Lucia mi požičala Martininu knihu.
Další příklady:
- Rodičia dali svoje deti do materskej školy.
- Trénujte svoju pamäť!
- Svoj mozog musíme cvičiť.
- Deti ľúbia svojich rodičov.
Skloňování ukazovacích zájmen
Singulár | Plurál | ||||
---|---|---|---|---|---|
N | ten | tá | to | tí | tie |
G | toho | tej | toho | tých | tých |
D | tomu | tej | tomu | tým | tým |
A | toho / ten ? | tú | to | tých | tie |
L (o) | tom | tej | tom | tých | tých |
I | tým | tou | tým | tými | tými |
Skloňování tázacích zájmen
Singulár | Plurál | ||||
---|---|---|---|---|---|
N | aký? | aká? | aké? | akí? | aké? |
G | akého? | akej? | akého? | akých? | akých? |
D | akému? | akej? | akému? | akým? | akým? |
A | akého? / aký? ? | akú? | aké? | akých? | aké? |
L (o) | akom? | akej? | akom? | akých? | akých? |
I | akým? | akou? | akým? | akými? | akými? |
Singulár | Plurál | ||||
---|---|---|---|---|---|
N | čí? | čia? | čie? | čí? | čie? |
G | čieho? | čej? | čieho? | čích? | čích? |
D | čiemu? | čej? | čiemu? | čím? | čím? |
A | čieho? / čí? ? | čiu? | čie? | čích? | čie? |
L (o) | čom? | čej? | čom? | čích? | čích? |
I | čím? | čou? | čím? | čími? | čími? |
Skloňování tázacích zájmen kto, čo (pádové otázky)
N | kto? | čo? |
---|---|---|
G | koho? | čoho? |
D | komu? | čomu? |
A | koho? | čo? |
L (o) | kom? | čom? |
I | kým? | čím? |
Rozdíl mezi aký - ktorý
-
Do akého obchodu? ptáme se na vlastnosti předmětu. Například:
Do malého obchodu, do veľkého obchodu, do nového obchodu... -
Do ktorého obchodu? ptáme se na konkrétní předmět. Například:
Do tohto obchodu, do toho nového obchodu na Dlhej ulici...
- Aké tričko sa ti páči? biele, červené, dlhé, krátke, moderné....
- Ktoré tričko sa ti páči? tamto, toto biele, to červené...
Rozdíl mezi radi - rady
Chcete ísť s nami?
Veľmi radi! | muži nebo muži + ženy, děti | mužský rod, životný |
Veľmi rady! | jen ženy, příp. děti | všechny ostatní rody |
Oni sú radi. | muži nebo muži + ženy, děti | mužský rod, životný |
Ony sú rady. | jen ženy, příp. děti | všechny ostatní rody |
Když je ve skupině třeba i jen jeden muž, chlapec (substantivum musí být mužského rodu), musíme používat oni (radi).