Podstatná jména
Substantiva pojmenovávají osoby, zvířata, věci, vlastnosti a děje.
Dělíme je na:
Všeobecná |
Pojmenování osob, zvířat, věcí... téhož druhu Píšeme je s malým počátečním písmenem. |
človek, učiteľ, pes, dom, strom, kniha, škola, mesiac, leto, pondelok, január |
---|---|---|
Vlastní |
Jména jedinečných osob, zvířat, věcí, zeměpisných názvů, svátků... Píšeme je s VELKÝM počátečním písmenem. Názvy dnů v týdnu a měsíců se za vlastní nepovažují! |
Zuzana, Dunčo, Vysoké Tatry, Bratislava, Slovensko, Vianoce, Veľká noc |
Konkrétní |
Pojmenování osob, zvířat, věcí Hmotná, lze je pozorovat smysly |
brat, Karol, mačka, pes, ryba, zajac, stôl, dom, kniha, škola |
Abstraktní |
Pojmenování vlastností, dějů Nehmotná, nelze je pozorovat smysly |
zdravie, múdrosť, šťastie, láska, leto, prázdniny, matematika |
Skloňování podstatných jmen
Substantiva ve slovenštině ohýbáme (skloňujeme) podle několika vzorů. Každý gramatický rod (mužský, ženský a střední) má své vlastní vzory. Tak jako musíme ve slovenštině vědět, jakého rodu je dané substantivum, musíme také vědět, podle jakého vzoru se skloňuje. To nám umožňuje ho správně používat.
Např. substantivum mama se skloňuje podle vzoru žena.
Singulár | Plurál | |
---|---|---|
žena | ||
N | žena | ženy |
G | ženy | žien |
D | žene | ženám |
A | ženu | ženy |
L (o) | žene | ženách |
I (so) | ženou | ženami |
Singulár | Plurál | |
---|---|---|
mama | ||
N | mama | mamy |
G | mamy | mám |
D | mame | mamám |
A | mamu | mamy |
L (o) | mame | mamách |
I (so) | mamou | mamami |
Také: babka, vnučka, dcéra, rodina, priateľka...
Substantivum chlapec se skloňuje podle vzoru chlap.
Singulár | Plurál | |
---|---|---|
chlap | ||
N | chlap | chlapi |
G | chlapa | chlapov |
D | chlapovi | chlapom |
A | chlapa | chlapov |
L (o) | chlapovi | chlapoch |
I (so) | chlapom | chlapmi |
Singulár | Plurál | |
---|---|---|
chlapec | ||
N | chlapec | chlapci |
G | chlapca | chlapcov |
D | chlapcovi | chlapcom |
A | chlapca | chlapcov |
L (o) | chlapcovi | chlapcoch |
I (so) | chlapcom | chlapcami ? |
Také: vnuk, dedko, otec, syn, priateľ, študent, muž...
Vzory substantiv
Mužský rod
Životná substantiva | Neživotná substantiva | substantiva cizího původu | ||||
---|---|---|---|---|---|---|
chlap | hrdina | dub | stroj | kuli | ||
Singulár | N | chlap | hrdin-a | dub | stroj | kuli |
G | chlap-a | hrdin-u | dub-a | stroj-a | kuli-ho | |
D | chlap-ovi | hrdin-ovi | dub-u | stroj-u | kuli-mu | |
A | chlap-a | hrdin-u | dub | stroj | kuli-ho | |
L | chlap-ovi | hrdin-ovi | dub-e | stroj-i | kuli-m | |
I | chlap-om | hrdin-om | dub-om | stroj-om | kuli-m | |
Plurál | N | chlap-i | hrdin-ovia | dub-y | stroj-e | kuli-ovia |
G | chlap-ov | hrdin-ov | dub-ov | stroj-ov | kuli-ov | |
D | chlap-om | hrdin-om | dub-om | stroj-om | kuli-om | |
A | chlap-ov | hrdin-ov | dub-y | stroj-e | kuli-ov | |
L | chlap-och | hrdin-och | dub-och | stroj-och | kuli-och | |
I | chlap-mi | hrdin-ami | dub-mi | stroj-mi | kuli-ami |
Pomůcka:
Mužský rod | |
---|---|
životná ? | neživotná ? |
|
|
Zvířecí substantiva mužského rodu skloňujeme v singuláru podle vzoru chlap, v plurálu podle vzoru dub (pokud substantivum končí na tvrdou nebo obojetnou souhlásku) nebo podle vzoru stroj (pokud substantivum končí na měkkou souhlásku).
Vzor chlap
Podle vzoru chlap skloňujeme:
- substantiva mužského rodu, životná, která jsou zakončena na souhlásku nebo na -o:
chlapec, otec, syn, dedo, Jano, pes, vnuk, spolužiak - jen v singuláru – zvířecí substantiva:
pes, vlk, vták, lev, medveď, kôň
Pozn.: N pl. může mít i koncovky -ovia (synovia, otcovia, dedovia...) a -ia (učitelia, bratia...).
Vzor hrdina
Podle vzoru hrdina skloňujeme:
-
substantiva mužského rodu (životná), která jsou zakončena na -a:
sudca, sluha, hokejista, huslista
Pozn.: Slova zakončená na -ista mají v N pl. koncovku -i (huslisti, hokejisti...).
Vzor dub
Podle vzoru dub skloňujeme:
-
podstatná jména mužského rodu (neživotná), která jsou zakončena na tvrdou nebo obojetnou souhlásku:
potok, dom, strom, obraz, autobus, trolejbus, pondelok, utorok, štvrtok, piatok -
jen v plurálu – zvířecí substantiva zakončená na tvrdou nebo obojetnou souhlásku:
slon, had, vlk, lev
Vzor stroj
Podle vzoru stroj skloňujeme:
-
substantiva mužského rodu (neživotná), která jsou zakončena na měkkou souhlásku:
kôš, oheň, nôž, čaj, počítač, dážď, máj, kameň -
jen v plurálu – zvířecí substantiva zakončená na měkkou souhlásku:
medveď, kôň, mravec
Vzor kuli
Podle vzoru kuli skloňujeme:
-
cizí substantiva mužského rodu, mužská jména a příjmení zakončená na samohlásky i, y, í, e, é, ä, ű, ö, ő:
pony, grizly, abbé, Škultéty, Goethe, Krčméry, Nietsche
Ženský rod
Singulár | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|
žena | ulica | dlaň | kosť | gazdiná | idea | |
N | žen-a | ulic-a | dlaň | kosť | gazdin-á | ide-a |
G | žen-y | ulic-e | dlan-e | kost-i | gazdin-ej | ide-y |
D | žen-e | ulic-i | dlan-i | kost-i | gazdin-ej | ide-i |
A | žen-u | ulic-u | dlaň | kosť | gazdin-ú | ide-u |
L | žen-e | ulic-i | dlan-i | kost-i | gazdin-ej | ide-i |
I | žen-ou | ulic-ou | dlaň-ou | kosť-ou | gazdin-ou | ide-ou |
Plurál | ||||||
N | žen-y | ulic-e | dlan-e | kost-i | gazdin-é | ide-y |
G | žien/-í | ulíc/-í | dlan-í | kost-í | gazdín | ide-í |
D | žen-ám | ulic-iam | dlan-iam | kost-iam | gazdin-ám | ide-ám |
A | žen-y | ulic-e | dlan-e | kost-i | gazdin-é | ide-y |
L | žen-ách | ulic-iach | dlan-iach | kost-iach | gazdin-ách | ide-ách |
I | žen-ami | ulic-ami | dlaň-ami | kosť-ami | gazdin-ami | ide-ami |
Pomůcka:
Ženský rod | |
---|---|
Končí na -a | Končí na souhlásku |
|
|
Vzor žena
Podle vzoru žena skloňujeme:
-
podstatná jména ženského rodu zakončená na -a. Před -a je tvrdá nebo obojetná souhláska.:
mama, dcéra, vnučka, rodina, kniha, cesta, voda, ruka, noha, hlava, streda, sobota
Pozn.: Když v G pl. nepřidáváme žádnou koncovku, prodlouží se kořen slova.
- mama - mám
- kniha - kníh
- ruka - rúk
- noha - nôh
Vzor ulica
Podle vzoru ulica skloňujeme:
-
substantiva ženského rodu zakončená na -a. Před -a je měkká souhláska.:
práca, stanica, schôdza, tabuľa, ruža, cibuľa, vaňa, fľaša, nedeľa, chvíľa
Pozn.: Když v G pl. nepřidáváme žádnou koncovku, prodlouží se kořen slova.
- stanica - staníc
- tabuľa - tabúľ
- fľaša - fliaš
- chvíľa - chvíľ
Vzor dlaň
Podle vzoru dlaň skloňujeme:
-
substantiva ženského rodu zakončená na souhlásku. V N pl. jsou zakončena na -e (dlane):
pieseň, loď, báseň, reportáž, posteľ, predpoveď
Vzor kosť
Podle vzoru kosť skloňujeme:
-
substantiva ženského rodu zakončená na souhlásku. V N pl. jsou zakončena na -i (kosti):
vec, noc, step, pomoc, zmes, radosť, krv
Vzor gazdiná
Podle vzoru gazdiná skloňujeme:
-
substantiva ženského rodu – jen málo slov. Jde vždy o pojmenování osob, většinou z feudálního období:
princezná, kráľovná, cisárovná, šľachtičná, stryná
Vzor idea
Někdy se vyčleňuje samostatný vzor idea. Podle vzoru idea skloňujeme:
-
substantiva ženského rodu zakončená na -ea, -oa, -ua:
orchidea, Andrea, aloa, Nikaragua, Ikea
Samostatné skloňování mají slova mať (matka) a pani (paní).
Singulár | Plurál | |
---|---|---|
mať | ||
N | mať | mater-e |
G | mater-e | mater-í |
D | mater-i | mater-iam |
A | mať | mater-e |
L | mater-i | mater-iach |
I | mater-ou | mater-ami |
Singulár | Plurál | |
---|---|---|
pani | ||
N | pan-i | pan-ie |
G | pan-ej | pan-í |
D | pan-ej | pan-iam |
A | pan-iu | pan-ie |
L | pan-ej | pan-iach |
I | paň-ou | pan-iami |
Pozn.: Substantivum pani skloňujeme pouze tehdy, když stojí samostatně. Ve spojení s vlastním jménem ho neskloňujeme.
- to je pani Malá
- ideme od pani Malej
- ideme k pani Malej
- vidím pani Malú
Střední rod
Singulár | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|
mest-o | srdce | vysvedčenie | dievča | |||
N | mest-o | srdc-e | vysvedčen-ie | dievč-a | ||
G | mest-a | srdc-a | vysvedčen-ia | dievč-aťa | ||
D | mest-u | srdc-u | vysvedčen-iu | dievč-aťu | ||
A | mest-o | srdc-e | vysvedčen-ie | dievč-a | ||
L | mest-e/-u | srdc-i | vysvedčen-í | dievč-ati | ||
I | mest-om | srdc-om | vysvedčen-ím | dievčať-om | ||
Plurál | ||||||
N | mest-á | srdc-ia | vysvedčen-ia | dievč-atá/-ence | ||
G | miest/-í | sŕdc | vysvedčen-í | dievč-at/-eniec | ||
D | mest-ám | srdc-iam | vysvedčen-iam | dievč-atám/-encom | ||
A | mest-á | srdc-ia | vysvedčen-ia | dievč-atá/-ence | ||
L | mest-ách | srdc-iach | vysvedčen-iach | dievč-atách/-encoch | ||
I | mest-ami | srdc-ami | vysvedčen-iami | dievč-atami/-encami |
Pomůcka:
Střední rod |
---|
|
Vzor mesto
Podle vzoru mesto skloňuje:
-
substantiva středního rodu zakončená na -o:
auto, koleso, jablko, Slovensko, kakao, drevo, dielo, vedro, oko, ucho, brucho, mydlo -
cizí slova zakončená na -on nebo -um:
epiteton, múzeum
Vzor srdce
Podle vzoru srdce skloňujeme:
-
substantiva středního rodu zakončená na -e:
vajce, more, nástupište, pole
Vzor vysvedčenie
Podle vzoru vysvedčenie skloňujeme:
-
substantiva středního rodu zakončená na -ie:
lístie, stretnutie, zahraničie, námestie, umenie
Pozn.: Přípony jsou vždy dlouhé, nerespektuje se pravidlo o rytmickém krácení.
Vzor dievča
Podle vzoru dievča skloňujeme:
-
substantiva středního rodu zakončená na -a nebo -ä:
dieťa, zviera, páža, knieža, mláďa, kura, žriebä
Pozn.: Slovo dieťa má v pl. tyto tvary:
deti, detí, deťom, deti, o deťoch, s deťmi.
Pomnožná podstatná jména
Některá podstatná jména mají jen tvar plurálu, přestože pojmenovávají jediný předmět:
- tie nohavice, tie plavky, tie šaty, tie okuliare, tie nožnice, tie pľúca, tie Košice
- Čo je to? To sú okuliare.
- Aké sú okuliare? Okuliare sú nové.
- Čie sú to okuliare? Okuliare sú mamine.
- Tie okuliare sú nové a mamine.
Takováto podstatná jména nemají tvar singuláru, jen plurálu. Nazýváme je pomnožná. Skloňujeme je jen v plurálu.
Pomnožné podstatné jméno:
Rozlišujte:
Jeden předmět (pomnožné podstatné jméno) | Více předmětů |
---|---|
|
|
S pomnožnými podstatnými jmény se často setkáváme u zeměpisných názvů.
- mesto Košice
- mesto Levice
- mesto Trenčianske Teplice
- pohorie Vysoké Tatry
- pohorie Nízke Tatry
- Alpy, Benátky, Atény, Piešťany, Donovaly, Kúty...
Názvy povolání v ženském rodě
Názvy povolání v ženském rodě tvoříme pomocí přípony -ka:
- lekár - lekárka
- predavač - predavačka
- kuchár - kuchárka
- učiteľ - učiteľka
- podnikateľ - podnikateľka
- kuchár - kuchárka
- pekár - pekárka
- manažér - manažérka
- sekretár - sekretárka
- policajt - policajtka
- prekladateľ - prekladateľka
- fotograf - fotografka
Pokud povolání v mužském rodě končí na -k, toto -k se změní na -č a opět přidáme příponu -ka:
- právnik - právnička
- pokladník - pokladníčka
- čašník - čašníčka
- tanečník - tanečníčka
- lekárnik - lekárnička
- informatik - informatička
- chemik - chemička
Zdrobněliny
V rozhovorech s dětmi často používáme zdrobněliny a familiární oslovení.
auto - autíčko | auto – autíčko |
dom - domček | dům – domeček |
dieťa - dieťatko | dítě – děťátko |
mama - mamička | máma – maminka |
- Kde máš autíčka, Janko?
- Páči sa ti tento domček pre bábiky?
- Aké krásne dieťatko!
- Kde máš mamičku?
- apod.
Od jednoho slova lze někdy utvořit několik zdrobnělin, např.:
- Zuzana - Zuzka, Zuzička, Zuzanka...
- ruka - rúčka, ručička...
- mama - mamka, mamička, mamulienka...
- otec - otecko
- tato - tatko, tatíčko
Slovesná podstatná jména
Označují děj (činnost) jako slovesa, ale mají tvar substantiva. Tvoříme je velmi jednoduše: od infinitivu písať odtrhneme -ť a přidáme příponu -nie nebo -tie: písanie. Všechna jsou středního rodu a skloňují se podle vzoru vysvedčenie. Platí pravidlo o rytmickém krácení: zapnúť - zapnutie.
písať + A | To je program na písanie + G |
---|---|
písať text |
To je program na písanie textu. To je program na psaní textu.
|
počúvať + A | To je program na počúvanie + G |
---|---|
počúvať hudbu |
To je program na počúvanie hudby. To je program na poslech hudby.
|
Pozor:
kresliť - kreslenie, vidieť - videnie, zapnúť - zapnutie, vypnúť - vypnutie